43. den - Velký homesick, aneb - a jede se dál...

K dnešnímu dni máme za sebou 15hodin (5 lekcí) řečtiny. Umíme tak 20 frází, vyčasovat sloveso být, čísla a nějaký další slovíčka. Největší krok a výzva bylo naučit se jejich abecedu!

Podařilo se nám změnit learning agreement - dohodu o studiu - jaké předměty tady budeme studovat. Stále je ale obtížné spojit se se všemi profesory. Teď byla opět univerzita od čtvrtka do úterka zavřená. Pořád tu stávkují a demonstrují, každý týden 2 - 3 demonstrace. Poslední týdny se to číslo má tendenci zvětšovat... Někdy je to opravdu nepříjemné, protože všechny demonstrace se nakonec odehrávají před Parlamentem, který je, bohužel, ve středu náměstí, kudy, bohužel, jezdí všechny naše trolejbusy a autobusy, co nás vezou k univerzitě.

Dnes jsem si už opravdu pořádně zastýskala po české dochvilnosti, pravidelnosti, organizovanosti a

vydatném českém jídle! Vydali jsme se (konečně!!) vyzvednout si naše karty do menzy, na které jsme měsíc čekali. Po půl hodině čekání na trolejbus nás dovezl jen pár stanic před náměstí, protože dál nešlo jet - ano, demonstrace. Tak jsme se v dešti museli vydat pěšky k univerzitě pro kartu a odtamtud do školní menzy. Nebo spíše bufetu. Menza, kterou máme u nás na univerzitě je oproti téhle obří a nabízí toho daleko víc! Měli jsme na výběr ze dvou jídel a dál jsme si mohli vzít oschlý koblih, pidi jablko nebo zelené pomeranče. Nestěžujeme si, aspoň je to zadarmo. Jídlo se jíst dá :-)) V malinké místnosti je asi 8 stolů po 4 místech. Židle jsou napevno přidělané k zemi, takže se musíte ke stolu .... "prosunout".

Kromě kurzů řečtiny nemusíme chodit na žádnou hodinu. Vše je vyučované řecky, takže budeme jen vypracovávat nějaké projekty a seminárky, což je příjemné. Na druhou stranu na domácí univerzitě nás vůbec nešetří a máme toho nad hlavu.

Počasí v Athenách se v posledních 3 dnech rapidně změnilo. Teplota klesla o 10°C, poslední dva dny stále prší. Má se ale zase vyčasit od pátku být teplých 26°C. Dnes jsme měli kolem 18°C.

Těšíme se, že se v nadcházejících podíváme do nějakých athenských muzeí a prozkoumáme blíž památky, které tady jsou.

Vendy

41.den Acropolis - trocha historických informací

V neděli jsme se konečně vydali na nejvýznamnější památku antického Řecka - Acropolis. Pahorek se tyčí 90m nad městem a je z něho dobře vidět až k moři. Acropolis znamená ve volném překladu "nejvyšší město". Dříve se Athény počaly osidlovat právě od tohoto místa. Původně Akropolská plošina měla náboženský charakter. Nejprve se zde uctívali řečtí bohové, potom chrámy byly předělané na kostely a následně z nich udělali mešity. Po mnohých válkách, rabování a krádeží, z původní Akropole nezbylo příliš mnoho v původním stavu. Uchvacující ale je, že po tolika tisíciletích Parthenon a další stavby stojí (i když jen z části).

Nejprve projdete Propyléou - posvátnou branou před chrámy. Měla připravit Atheňany na setkání se s božstvem.

Hned vpravo u Propyléi je chrám Vítězství bohyně Athény. Váže se k pověsti o bitvě o nadvládu nad městem. Legenda říká, že dříve o město usiloval Posseidon (bůh moře) a Athéna (bohyně moudrosti). Dohodli se, že svůj spor vyřeší jednou pro vždy - kdo dá lidem užitečnější dar, převezme vládu nad městem a město ponese jeho jméno. Posseidon uhodil trojzubcem do skály, ze které vytryskla slaná voda. Athéna dala ze skály vyrůst olivovníku. Erechtheus - na půl člověk a na půl had, athenský vládce - který je rozsuzoval, usoudil, že užitečnější je pro lidi olivovník, z kterého můžou mít stín, plody, olej i dřevo. A tak vlastně dostaly Athény své jméno a na upomínku Athenina vítezství byl postaven tento chrám.

Na levo od brány je Erechtheion. Chrám, který byl postaven na místě, kde vyrostl olivovník bohyně Athény. Pod střechou tohoto chrámu byli dřív uctíváni jak Athena, tak Posseidon - aby nakonec byli usmířeni. Chrám je pojmenovaný po "rozhodčím" jejich bitvy.

Po pravé straně je Parthenon. Zajímavsotí Parthenonu je, že jeho sloupy pouze vytváří iluzi, že jsou rovné. Ve skutečnosti na chrámu není jediná přímá linie. Na konci 17.století, za nadvlády Turků, byl použit jako sklad munice během války s Benátčany. Jedna jejich střela Parthenon zasáhla a trvale zničila vnitřek chrámu, několik jeho sloupů a spoustu nedocenitelných ozdobných říms.

Dionýsovo divadlo. To pojalo až 15 000 diváků. Odehrála se zde velká díla Sofoklova, Europidova a Aristofanova

Z vrcholku skály můžete vidět Odeion Heroda Attica. Divadlo pro 5000 diváků. Turky bylo výrazně zničeno, ale i přesto jsou zde v létě nějaká představení.

 
Od Propyléi směrem ven z Akropole je velmi dobře vidět Areopagos. Pahorek, na kterém dříve zasedal nejvyšší městský soud a kde kázal apoštol Pavel.

Po prohlídce Akropole jsme navštívili Akropolské muzeum, kde je uchována velká spousta soch, nádob a dalších věcí. Jsou zde přísná pravidla - nesmíte tam s batohem, fotografování je v prvních dvou patrech zakázáno a v žádném případě vás nesmí napadnout se něčeho dotknout! :-))

31.-34.den SANTORINI !!!

11. října, tedy na naše měsíční výročí pobytu v Řecku, jsme vstávali kolem 4. hodiny ranní. Po tom, co jsme si tu zvykli chodit spát kolem 2. ráno a vstávat v 10 hodin dopoledne, to byl opravdu šok. Na zastávce trolejbusu se k nám přidali další čtyři studenti Erasmu – dvě holky a dva kluci. Slečny už jsme od vidění znali z kurzu řečtiny, ale vůbec jsme nevěděli, že - stejně jako oba ti kluci - bydlí ve stejné čtvrti, stejné ulici a, světe div se, ve stejném domě :-D Společně jsme se dostali metrem až do přístavu Pireus. Po příjezdu na náš meeting point jsme čekali, až se sejde všech 102 lidí a budeme moct nastoupit na ferry – loď přepravující všechno od lidí po nákladní auta na ostrovy a zpět.

Plavba trvala 8 hodin. Zatím nejdelší, co jsme zažili. V podstatě celou plavbu jsme si povídali s Arkadiuszem, polským studentem historie. Našli jsme hodně společných témat. Obecně můžeme říct, že se cítíme nejlépe s lidmi ze států kolem naší republiky J Máme toho víc společného, a tak je pořád o čem si povídat. Po 4 zastávkách na různých ostrovech jsme dorazili na Santorini. V přístavu jsme nastoupili do připravených autobusů, které nás odvezli přes půl ostrova k hotelu. Hotel byl pěkný, takový standard.. ale byl tam bazén! K pláži to bylo pěšky asi 10 min. Nebyl tam klasický plážový písek, ale drobounké černé kaménky. Santorini je známý barvami svých pláží. Najdete tam pláž černou, červenou i bílou. Celý ostrov je sopečného původu. Města jsou vystavěná na okrajích obřího vulkánu, z kterého je vidět větší část. Zbytek se stále schovává pod vodou. Z jednoho konce na druhý se dostanete čtyřkolkou za půl hodiny.

Ve zkratce, co jsme viděli, prožili a na co nezapomeneme :

          Hned druhý den po příjezdu nás oba žahla medúza. Vendy poprvé v životě.
          Moře bylo neskutečně modré a průzračné! Na dně nebyly kameny, písek ani bahno, jak jsme zvyklí, ale chodili jste po jednom velikém, hladkém, kluzkém kameni…

   
Ztratili jsme foťák – zapomněli ho v noci na pláži a uvědomili jsme si to až ráno. Hned jsme se po něm běželi podívat, samozřejmě tam nebyl. Ale! Řekové mají jednu krásnou vlastnost a tou je, že jsou čestní! J Jeden majitel baru u pláže foťák našel, byl „náhodou“ na místě, kde jsme ho hledali v čase, kdy jsme ho hledali a foťák nám vrátil! Sláva Bohu!

Pronajali jsme si na 24 hodin čtyřkolku a projeli jsme celý ostrov křížem krážem.

 
  Nejkrásnější místo je určitě město Oia. Na samotném okraji ostrova. Všichni se tam sjíždí pozorovat legendární západ slunce. Bohatí Japonci na toto místo jezdí uzavřít manželství. Oia je nádherné a velice romantické město!

          Red beach – červená pláž – průzračná voda, pláž obehnaná červenými skalami

  Neskutečně uchvacující výhledy!

hiking

   Bílé domy s modrými okenicemi a střechami

-        Na celém ostrově je jen hrstka stromů nebo zeleně, vše je spálené a půda tam není příliš úrodná.

-        Zpáteční cesta v trajektu byla horší než ta cesta tam. Měli jsme tentokrát místa v měkkých křeslech, ale jeli jsme přes noc a celá loď se třásla a slyšeli jsme VELMI dobře, jak pracují motory i v 6. patře (nebo jak se patra v lodi nazývají).

Poznali jsme velikou spoustu nových lidí, s jinými jsme upevnili kamarádství. Dokonce jsme tam potkali další Češku - Nelu. Studuje na jiné univerzitě než my, ale bylo příjemné slyšet češtinu i od jiných lidí, než od sebe navzájem. Také tu je jedna Slovenka, s kterou jsme si rovněž dobře popovídali.

Byl to úžasný výlet! Nejkrásnější místo, kde jsem byla! Jednou se tam určitě vrátíme!!!

28. den: První lekce řečtiny

Dnes konečně začala škola! Tedy.. přesněji první kurz a to řečtina. Myslím, že jsme se oba už těšili, až to začne:-) Lekce byla v areálu Zographou na fakultě filozofie od 18 do 21 hodin. Z Čech nejsme na podobně pozdní semináře zvyklí, ale dalo se to... 3 hodiny jsme se učili řeckou abecedu a jak jí používat, a pak ještě pár základních frází. Výuka probíhala v angličtině. Učitel kolem 30 let, sympaťák, profesionál. Z didaktického hlediska chválím zvláště to, jakým způsobem nás studenty zapojoval do dění v hodině. Celkově jsem s kvalitou výuky spokojený;-) Uvidíme jak to bude dál..

Z čeho jsme byli opravdu překvapení, byl celkový stav učebny... Zdi bez omítky, místy počmárané, vybavení staršího data těsně před dosloužením... :-) No.. posuďte sami podle fotek níže.

Zítra má být v Athénách velká stávka a jsou očekávané nepokoje. Na FB nás varují z našich KAPA organizací: 

"Tomorrow, there will be protests and possibly riots around Athens. At 12:00 the circulation around the city centre will stop and the metro stations EVANGELISMOS, SYNTAGMA, PANEPISTIMIO & OMONOIA will be closed!"

Volný překlad: Zítra budou v Athénách protesty a možná nepokoje. Ve 12 hodin se zastaví veškerá doprava ve městě...

No.. vypadá to, že se máme na co těšit:-D Tak nám držte palce.. :-D Kolem parlamentu jsou desítky obrněných policejních vozů a stovky těžkooděnců.. viz. foto. Ve městě je hodně podivná atmosféra... jakoby klid před bouří... všude už od odpoledne bylo méně lidí než je obvyklé a také je menší provoz na silnicích. Hodně obchodů, co mají běžně otevřeno, je zavřených...

Vojta

 Učebna jazyků...

 Chodba university...

 

Policie... takových aut tu jsou desítky...

 

22. den: University Campus at Zographou

Dnes jsme se jeli přes pěkný kus města zaregistrovat na kurzy řečtiny. Opět jsme se potýkali s dopravou. Asi 10 min. jsme čekali na trolejbus až nám nějaký hodný pán řekl, že troleje dnes do 16 hodin nejezdí - asi zase stávka... je to každý týden. Tak jsme popošli na jinou zastávku odkud jezdí i autobusy. Po přestupu na námeští Syntagma jsme jeli busem č.220 do areálu university. Tam jsme s pomocí dvou studentek našli budovu Scholl (faculty) of Philosophy, kde budeme mít kurzy. Registrace proběhla bez problémů. Na kurzech je povinná docházka 2x týdně po 3 vyuč. hodinách. Budeme chodit v pondělí a středy. Abychom dostali kredity musíme se zúčastni alespoň 80% lekcí. Toto je logické nicméně v Řecku ne až tak obvyklé. Tady se většinou chodí až na zkoušku. Původní informace, co jsme měli, byly, že stačí 20% docházky. Nám to ale nevadí, chodili bychom tam stejně ;-) Cesta do Zagraphou nám zabere asi hodinu, tak se toho, zdá se, nacestujeme opravdu hodně :-)

Vojta

Fotky Campu v Zagraphou a budovy School of Philosophy... (foceno mobilem)

Hasiči... :-)