31.-34.den SANTORINI !!!

11. října, tedy na naše měsíční výročí pobytu v Řecku, jsme vstávali kolem 4. hodiny ranní. Po tom, co jsme si tu zvykli chodit spát kolem 2. ráno a vstávat v 10 hodin dopoledne, to byl opravdu šok. Na zastávce trolejbusu se k nám přidali další čtyři studenti Erasmu – dvě holky a dva kluci. Slečny už jsme od vidění znali z kurzu řečtiny, ale vůbec jsme nevěděli, že - stejně jako oba ti kluci - bydlí ve stejné čtvrti, stejné ulici a, světe div se, ve stejném domě :-D Společně jsme se dostali metrem až do přístavu Pireus. Po příjezdu na náš meeting point jsme čekali, až se sejde všech 102 lidí a budeme moct nastoupit na ferry – loď přepravující všechno od lidí po nákladní auta na ostrovy a zpět.

Plavba trvala 8 hodin. Zatím nejdelší, co jsme zažili. V podstatě celou plavbu jsme si povídali s Arkadiuszem, polským studentem historie. Našli jsme hodně společných témat. Obecně můžeme říct, že se cítíme nejlépe s lidmi ze států kolem naší republiky J Máme toho víc společného, a tak je pořád o čem si povídat. Po 4 zastávkách na různých ostrovech jsme dorazili na Santorini. V přístavu jsme nastoupili do připravených autobusů, které nás odvezli přes půl ostrova k hotelu. Hotel byl pěkný, takový standard.. ale byl tam bazén! K pláži to bylo pěšky asi 10 min. Nebyl tam klasický plážový písek, ale drobounké černé kaménky. Santorini je známý barvami svých pláží. Najdete tam pláž černou, červenou i bílou. Celý ostrov je sopečného původu. Města jsou vystavěná na okrajích obřího vulkánu, z kterého je vidět větší část. Zbytek se stále schovává pod vodou. Z jednoho konce na druhý se dostanete čtyřkolkou za půl hodiny.

Ve zkratce, co jsme viděli, prožili a na co nezapomeneme :

          Hned druhý den po příjezdu nás oba žahla medúza. Vendy poprvé v životě.
          Moře bylo neskutečně modré a průzračné! Na dně nebyly kameny, písek ani bahno, jak jsme zvyklí, ale chodili jste po jednom velikém, hladkém, kluzkém kameni…

   
Ztratili jsme foťák – zapomněli ho v noci na pláži a uvědomili jsme si to až ráno. Hned jsme se po něm běželi podívat, samozřejmě tam nebyl. Ale! Řekové mají jednu krásnou vlastnost a tou je, že jsou čestní! J Jeden majitel baru u pláže foťák našel, byl „náhodou“ na místě, kde jsme ho hledali v čase, kdy jsme ho hledali a foťák nám vrátil! Sláva Bohu!

Pronajali jsme si na 24 hodin čtyřkolku a projeli jsme celý ostrov křížem krážem.

 
  Nejkrásnější místo je určitě město Oia. Na samotném okraji ostrova. Všichni se tam sjíždí pozorovat legendární západ slunce. Bohatí Japonci na toto místo jezdí uzavřít manželství. Oia je nádherné a velice romantické město!

          Red beach – červená pláž – průzračná voda, pláž obehnaná červenými skalami

  Neskutečně uchvacující výhledy!

hiking

   Bílé domy s modrými okenicemi a střechami

-        Na celém ostrově je jen hrstka stromů nebo zeleně, vše je spálené a půda tam není příliš úrodná.

-        Zpáteční cesta v trajektu byla horší než ta cesta tam. Měli jsme tentokrát místa v měkkých křeslech, ale jeli jsme přes noc a celá loď se třásla a slyšeli jsme VELMI dobře, jak pracují motory i v 6. patře (nebo jak se patra v lodi nazývají).

Poznali jsme velikou spoustu nových lidí, s jinými jsme upevnili kamarádství. Dokonce jsme tam potkali další Češku - Nelu. Studuje na jiné univerzitě než my, ale bylo příjemné slyšet češtinu i od jiných lidí, než od sebe navzájem. Také tu je jedna Slovenka, s kterou jsme si rovněž dobře popovídali.

Byl to úžasný výlet! Nejkrásnější místo, kde jsem byla! Jednou se tam určitě vrátíme!!!